Tyto tvrdé výroky následovaly krátce poté, co se předseda Islámské nadace v Brně Muneeb Hassan Alrawi v Brněnském deníku zmínil o tom, že brněnští muslimové hledají prostor, kde by v budoucnu mohli vystavět novou mešitu až pro pět set věřících. Ve Vídeňské ulici v Brně už stojí jedna ze dvou mešit v České republice. Má však kapacitu pouhých 150 lidí a při pátečních modlitbách se tu každý týden schází věřících mnohem více. Jen pro připomenutí, obyvatel Brna je více než 400 tisíc.
Proti plánované stavbě další mešity se okamžitě negativně vymezilo několik lidoveckých politiků působících v jihomoravském kraji. Stavba přitom ještě není ani na papíře a mohla by začít nejdříve za dva roky. K vzedmutí vášní však stačilo už jen to, že o ní brněnští muslimové vůbec začali přemýšlet. „Tato záležitost před nás jako před českou společnost, není to jenom brněnská věc, staví zásadní otázku – jestli tady chceme mít společnost křesťanského typu s těmi tradičními našimi hodnotami, a nebo jestli chceme mít na českém území časem společnost islámského typu," řekl k tomu v Radiofóru Českého rozhlasu místopředseda KDU-ČSL David Macek.
Na hrubý pytel…
Argumenty, které lidovečtí politici uvádí, jsou přitom dost zarážející. Kromě obecných výroků uvedených v úvodu zazněly opakovaně v médiích i na webové stránce strany další.
"Neměli bychom v České republice opakovat chyby, kterých se vůči muslimům dopustili v Evropě," říká David Macek. "V Jemenu nebo Saúdské Arábii také nejsou kostely. Jejich stavba je tam naprosto nemožná," přidává se bývalý hejtman Stanislav Juránek. Znamená to tedy, že pokud některé státy vystupují netolerantně proti jiným náboženstvím nebo proti víře svých občanů, má jim to Česká republika oplácet stejnou mincí? Čím ohrožuje mešita pro 500 lidí město s několika sty tisíci obyvatel?
Dalším důvodem pro nepovolení stavby další mešity jsou podle lidovců knihy, ve kterých čeští muslimové navrhují třeba trest smrti pro odpadlíky od víry či pro nevěrné ženy. Jako příklad David Macek uvádí knihu Vladimíra Sáňky Povolené a zakázané v islámu. Ta přitom popisuje to, co navrhoval Mohammed před více než čtrnácti sty lety. Kolik podobných knih, ve kterých středověcí křesťanští učenci brojí proti nevěřícím psům, by mohl zmínit případný zastánce nepovolování stavby dalších kostelů?
Klidná síla se radikalizuje
Do budoucna bude zajímavé sledovat, zda se jedná jen o ojedinělé radikální výkřiky jednotlivců, nebo zda křesťanští demokraté zvolili obranu tradičních křesťanských hodnot v podobě útoků na jiná náboženství a přistěhovalce jako vážnější téma, se kterým půjdou do podzimních voleb.
Poslední předvolební průzkum agentury Median zveřejněný na začátku července totiž lidovcům přiřkl volební zisk 6,5 procenta. A to je ve spojení s možnou statistickou chybou a agenturou hlášeným dalším posílením preferencí strany TOP 09, která vznikla až v průběhu tohoto výzkumu, vlastně výsledek na hranici volitelnosti. Je tedy možné, že lidovci se v začínajících obavách z toho, že by se do parlamentu nemuseli vůbec dostat, rozhodli vsadit na jistotu a budou si chtít mnohem pevněji připoutat tvrdé jádro své voličské základny ještě větším důrazem na svá tradiční témata.
Silnější příklon k proticizinecké rétorice byl patrný již ve volebním programu KDU-ČSL při volbách do Evropského parlamentu, kde se jako jedny z významných témat objevily snahy o důsledné potírání nelegální migrace, zavedení společné azylové politiky EU eliminující její zneužívání ekonomickými žadateli o azyl nebo snahy chránit český a evropský trh před zdravotně závadnými potravinami, oblečením, hračkami a dalším zbožím zejména asijské
produkce.
Křesťanští demokraté tím do jisté míry rezignují na voliče, kteří by je mohli volit nejen pro křesťanské hodnoty, ale kvůli oné známé „klidné síle", kterou dlouhou dobu v českém politickém rybníce představovali. Pokud se z klidné síly stane síla neklidná a útočná, může to lidovcům spíše jen uškodit.