„Mexická chřipka se mediálním světem prohnala jako cyklon," uvádí francouzský server 20 minute.fr. Podle jeho výzkumu už každý Francouz slyšel o nemoci průměrně sedmkrát. V řadě dalších zemí by výsledky takového výzkumu byly podobné.
Po opadnutí největší paniky si stále více lidí klade otázku, zda celá hysterie kolem této nemoci nebyla jen nastrčenou bublinou, která měla přebít jiné události a posloužit něčím zájmům. Nejčastěji jsou zmiňovány farmaceutické koncerny nebo americká vláda, která se tak prý snaž přebít stále se opakující zprávy o finanční krizi. Když se podíváme na burzy, zjistíme, že farmaceutické firmy jako třeba švýcarský koncern Roche na chřipkové panice opravdu částečně vydělaly. Tím kdo naopak prodělal, byly cestovní kanceláře (akcie leteckých přepravců British Airways, Air France-KLM a Deutsche Lufthansa klesly na konci dubna o devět až 13 procent).
Co už se v médiích tak často neobjevuje, je to, že tím kdo na vlně obav, kterou denně přináší nové a nové informace o šíření viru prasečí chřipky, jednoznačně vydělává, jsou sama média.
Mediální průmysl, především ve Spojených státech, právě prožívá dost krušné časy. Finanční krize přinesla masivní úbytek zisků z reklamy. Mediálnímu kolosu News Corp Ruperta Murdocha se ve třetím čtvrtletí loňského roku propadl zisk o třicet procent. Stahuje se z východní Evropy, chystá drastické úspory a zřejmě i propouštění. Společnost Viacom, které patří například hudební kanál MTV nebo filmová studia Paramount Picture, nedávno oznámila, že její zisky za první čtvrtletí tohoto roku propadly o 34 procent. S problémy se nepotýkají jen Spojené státy, britská televizní stanice ITV plánuje propustit několik stovek zaměstnanců.
Ještě hůře jsou na tom tištěné deníky, které se k tomu všemu potýkají se ztrátou zájmu čtenářů, kteří stále častěji získávají aktuální informace z elektronických médií, především z internetu. Minulý týden jsme tak mohli číst zprávy o hrozícím zániku amerického deníku Boston Globe patřícího do portfolia nakladatelství New York Times. Vydavateli amerického deníku The New York Times klesly příjmy z inzerce o 27 procent. Jeho ztráta se tak prohloubila na 74,5 miliardy dolarů. Známý americký investor Warren Buffett tak nedávno na valné hromadě své firmy Berkshire Hathaway prohlásil: „Sektor novin už nemá dlouhodoběji udržitelný podnikatelský model"
V těchto bídných časech se jakákoli krize a katastrofa ukazuje jako spolehlivý recept na to, jak přitáhnout pozornost co možná největší části publika. Média ji neváhají využít.
Svůj speciál k ptačí chřipce tak dnes mají snad všechna větší světová (BBC, CNN, FOX News) i česká (iHNED, Týden, iDNES, Aktuálně.cz) média.
V takovém zpravodajství logicky převažuje varovný a katastrofický tón. I když se přitom objevuje řada chyb a nepřesností (třeba nekonečné upínání se na roušky a na lék Tamiflu, i když obojí je podle prezidentky Americké rady pro vědu a zdraví Elizabeth Whelanové proti dnešní variantě chřipky zcela bezcenné – jak na to upozornil na svém blogu Tomáš Němeček).
Negativita vždy patřila mezi zpravodajské hodnoty ovlivňující to, s jakou pravděpodobností se událost stane mediální zprávou. Tak je už v šedesátých letech definovali norští teoretici médií Johan Galtung a Mary Rugeová. Dnes se však můžeme připravit na to, že v případě, že se mediální koncerny budou nacházet ve stále větší a větší finanční tísni, budou nás stále častěji zavalovat novými typy krizí a katastrof.
Jakákoli celosvětová krize, ať už v podobě finanční (která se ale samotných médií zatraceně týká) ještě lépe v podobě prasečí chřipky, která se médií zas až tolik netýká, se dnešním médiím totiž zatraceně hodí.
Můžeme zkusit tipovat, jaká krize se objeví příště. Bude to nový počítačový virus hrozící kolapsem celosvětové počítačové sítě? Nebo kontaminovaná voda ve světovém oceánu? Nebo jen návrat k nějaké staré známé hrozbě
Pozitivní zprávy se dnes prostě nenosí, lékem na zachování současného luxusního a výdělečného stavu jsou a budou pro média krize.
Ani tato sázka na krizi však nemusí mediálním koncernům vyjít, protože i v souvislosti s tímto tématem je dnes předhánějí on-line média. Příkladem může být právě dnešní informování o prasečí chřipce a přestřelka mezi stanicí CNN a stále populárnější službou Twitter. Na tomto systému mikrologů si uživatelé vytvářejí stránky, které pak plní krátkými zprávami o délce jedné smsky. Vojtěch Bednář v zajímavém článku na serveru Lupa.cz upozorňuje na to, jak stanice CNN obvinila službu Twitter z šíření paniky o prasečí chřipce. Přitom jde spíše především o paniku CNN, že Twitter dokázal přinášet informace, i když hrubé a needitované, rychleji a z více zdrojů než věhlasná zpravodajská stanice. Na stranu Twitteru se přidala i americká vláda, když vládní agentura Centrum pro kontrolu chorob (CDC) uznala Twitter jako užitečný zdroj, z nějž je možné získat aktuálnější informace než z ostatních médií. V tu chvíli se může zdát, že se dějiny médií posunuly opět o krok dál.
Připravme se tedy na to, že negativní zprávy a různé druhy krizí se na nás v nejbližších měsících budou valit ještě častěji, než jsme na to byli doposud zvyklí. I když vlastně nebude tak zle, jak by se z mediálního obrazu mohlo zdát. Mějme přitom trochu pochopení pro tonoucího, který se stébla chytá…