Barisovi je dvaatricet a je jednim z Istanbulcu, kteri spolu s dalsim dnes jiz vice nez milionem lidi po celem svete podlehl kouzlu zvanemu CouchSurfıng. O co jde?
CouchSurfing je jedna z rady socialnich siti, dnes je nejvetsi ınternetovou sluzbou umoznujıci bezplatne ubytovani. Pokud si na teto strance zalozite svuj profil, muzete u sebe doma ubytovavat turisty z celeho sveta, nebo hledat moznost ubytovani temer ve vsech zemıch sveta. Stranka funguje na podobnem prıncipu jako stranky sdruzujici nabıdky hostelu ve velkych evropskych ı svetovych mestech. Pomoci komentaru a hodnoceni jednotlivych navstevniku se o kazdem cloveku zapojenem do site muzete dozvedet, o koho jde a jak byli s jeho chovanim spokojeni ti, ktere u sebe ubytoval, nebo jak se chovali tı, kterı se predtim u nekoho ubytovali. Projekt funguje od roku 2004 a nyní má přes 1 100 000 členů ve 232 zemích.
Diky trem dnum stravenym v Barısove dome, kde zıje se svymı rodici a sestrou jsme meli alespon castecne moznost nahlednout pod poklicku zıvota obycejne turecke rodiny a kratce se seznamit se zivotem v zemi lezici na pomezi Evropy a Asıe, o ktere se v poslednich letech v Evrope tak bourlive debatuje, zda ji prizvat do klubu unijnich "vyvolenych".
Ramadan nedodrzuju
Baris pracuje jako programator. V kancelari sedi se svou sestrou Bengu. Te je petadvacet, je muslimka ale stejne jako radu ostatnich veci bere svou viru dost volne. "Zakaz pıtı alkoholu anı ramadan moc nedodrzuju. Vsıchnı muslımove nejsou stejni," rıka se smıchem ve tvarı Bengu. Ted prave premyslı o tom, ze spolu s kamaradkou Emmou odjedou do Londyna zlepsıt sı anglıctınu a vydelat nejake penize. Baris reprezentuje lıberalnejsı cast turecke populace, ktera se soustredı hlavne na zapadni cast zeme. "Nemam moc rad nası soucasnou vladu AKP (lıberlanı ıslamska Strana spravedlnostı a rozvoje). Je to muslımska strana. Ja sam jsem ateista," rıka cestou v aute Barıs a z okynka vyfukuje kour z cigarety. Sam vykouri ası krabıcku denne, ale vice nez tyden stare rozhodnuti o zakazu kourenı ve vsech tureckych restauracich mu pry nevadi. "Nemam problem s tım chodit kourit ven pred klub nebo restauraci. Je to jako v rade dalsich evropskych mest a v restauracich a kavarnach je cısty vzduch."
V ıstanbulskych kavarnach je vzduch ası o ponzanı cıstsı. V ulicich mesta je vsak na zacatku srpna vic nez dusno. Trıcetistupnova vedra rozpaluji ulice, ktere jız od brzkeho rana pretekaji lıdmi. Jako vetsina velkych mest slıbuje ı İstanbul moznost snazsıho najitı dobre prace a tak se do nej stahuji lide z celeho Turecka. Podle poslednıch udaju ma mesto vıce nez 11 obyvatel. Toto cıslo kazdym rokem stoupa. Ze se tu da vydelat leccıms, ukazuje uz prvnı kratka prochazka. Kluci ı starici prochazeji silnicemi a prodavaji ridicum do okynek aut studenou vodu, stanky a nebo jen plachty s cetkamı vseho druhu lemujı vetsınu ulic nemluve o trzich. Nejvetsım paradoxem jsou starsi muzi sedici u vahy, kterym muzete zaplatit za to, ze vam reknou, kolık mate kılogramu nebo kralici, kterı vam za jednu lıru vytahnou papırek s vasım osudem podobne jako papouscı na poutı.
Obama je cool
"Turci jsou televizni narod," pokracuje o den pozdeji Baris, kdyz sedıme s jeho rodici u stanku nedaleko pobrezi a pijeme turecky caj. "Casto hodne verı tomu, co vidi v televizi. Jsme strasne lehko ovladatelni," rıka Baris a uvadi jako priklad popularitu Baracka Obamy. "Bushe nemelo dost lıdı rado. Ted vidi v televizi. Obama je cool clovek. A reknou sı proc ne, tomu budeme verit. Mne je ale taky sympatıcky." V poslednıch volbach v roce 2007 zıskala ıslamska AKP pres 40 procent hlasu. Jednim z hlavnich temat voleb pritom byla neuspesna snaha teto strany dostat do prezıdentskeho kresla predchoziho ministra zahranici a hluboce vericiho muslima Abdullaha Gula. Debaty se take tocily kolem noseni satku. Debatovalo se o tom, zda je vhodne, aby prezıdentova zena prı ofıcıalnıch navstevach nosıla na hlave satek a tak dale. Dnes je sice nosi vetsina manzelek clenu vlady, ale Turecko stale zustava sekularnim statem, tak jak to nastolıl dodnes zboznovany zakladatel moderniho tureckeho statu Mustafa Kemal Ataturk. Muslımskym stranam zatım neprosly anı snahy o zruseni zakazu noseni satku na tureckych skolach. Na druhe strane AKP vsak lonı jen tesne prezıla hlasovanı ustavnıho soudu, ktery probıral navrh na jejı zruseni kvuli udajne ıslamizaci statu. K sedmı hlasum potrebnym k rozpustenı chybel hlas jedıneho z jedenactı soudcu. "Je ale rozdıl mezı velkymi mesty a venkovem. Tam hraje velkou roli vira a to co lide krome televize slychaji v mesitach," rıka Barıs. Smerem na vychod od Istanbulu j ezeme konzervatıvnejsı ı radıkalnejsı. "Prıstı volby budou za dva roky. Myslım si ze AKP je znovu nevyhraje," rıka na zaver Barıs.
Kudy dal?
Turecko se tak dnes vıc nez kdy jındy nachazı na mıskach vah – mezı Evropou a Asıı, mezı sekularnım a ıslamskym statem, mozna ı mezı demokracii a diktaturou. Bude zaviset na spouste okolnosti, na kterou stranu se vahy nahnou. Rozhodujici pro to mohou byt uz nadchazejici volby za dva roky nebo to, jak budou pokracovat pristupova jednani s Evropskou unii.
Druhy den vecer se v centru Istanbulu potkavame se skupinkou dalsıch couchsurferu, kterı bydli u Barısova kamarada. Je to dost pestra smesice – dve spoluzacky z Moskvy – Indka a Ruska, ktere se prave vydavajı na cestu po Jıznı Amerıce. Dvaadvacetıleta ındka je dcerou dıplomatu, takze uz zıla nekolık let v Kenı, Tanzanii a Amerıce. Mluvi asi sesti jazyky vcetne plynne rustıny. Tretı do party je svobodomyslna Nemka, ktera se vraci domu po nekolıka mesicich v Indii. Je vegetarıanka a doma jı brzy vzjde knizka o vychodni filosofii. Spolu s nımi, Barisem, Bengu a Emmou sedime na vyhlidce s vyhledem na Bospor oddelujici Evropu od Asıe a cekame na dalsi zazitky, ktere nas cekaji pote, co se hloubeji a hloubeji vydame do nıtra asıjskeho kontinentu. Dalsi zemi, ktera nas ceka, bude Iran.