Reklama
 
Blog | Václav Zeman

Mají se děti učit pro život, nebo pro papíry?

Toto dilema neřeší jen čeští kantoři potýkající se s novými rámcovými vzdělávacími programy ale i jejich britští kolegové. Obzvlášť poté co čerstvě zveřejněná vědecká zpráva cambridgské univerzity ohodnotila britský vzdělávací systém na základních školách známkou „nedostatečně".

Společenskovědní předměty, historie a přírodní vědy – to jsou hlavní oběti vytlačované v osnovách britských základních škol čtenářskou gramotností, znalostí počtů a zbytečně přehnaným důrazem na psaní testů, tvrdí studie Cambridge Primary review. Studii vytvářelo více než 70 akademiků univerzity v Cambridge po dobu tří let a je nejpodrobnějším zkoumáním britského základního školství za posledních čtyřicet let.

„Základní vzdělávání musí být viděno jako příprava na celoživotní učení a na samotný život. Je i přípravou na střední školu, ale odmítáme představu, že je tu jen pro to. Problém je mnohem rozsáhlejší – určité oblasti v učivu základních škol úplně chybí, na čem pak mají střední školy stavět?" řekl deníku Telegraph autor studie profesor cambridgské univerzity Robin Alexander.

Studii tvoří 29 dílčích zpráv vytvořených na základě rozhovorů s tisíci dětí, rodičů, učitelů a ředitelů škol z celé Británie. Celkové výsledky výzkumu budou zveřejněny v tomto roce.

V kurikulu dupe slon

Reklama

Hlavním výstupem studie je zjištění, že učitelé britských základních škol se příliš zaměřují na matematiku, angličtinu a psaní testů.

Zpráva říká, že je to způsobeno především nedostatky v samotném kurikulu, které učitelům rámcově předepisuje, co mají v daných ročnících učit. „Přestože čtenářská gramotnost a početní dovednosti jsou vyučovány velmi dobře, měl by v kurikulu být věnován dostatek času ostatním předmětům," řekl BBC Nick Seaton ze sdružení Campaign for Real Education.

Téměř polovinu času, který britské děti tráví v základních školách, se věnují čtenářské gramotnosti a početním dovednostem. Děje se tak i proto, že národní vzdělávací strategie jsou v současnosti připravovány bez spolupráce s vládním oddělením Department for Children, Schools and Families (DCSF) a bez dohledu státního úřadu Qualification and Curriculum Autority (QCA), jehož úkolem je dohlížet na všechny britské národní kvalifikace.

Kritice podrobili autoři studie také přílišné zaměření základních škol na testy, jejich časté psaní a přílišnou přípravu na ně. Testy nazývají „slonem v kurikulu".

Třicet procent svobody

Zveřejněný výzkum nezůstal jen u hodnocení současného stavu, ale obsahuje i plány do budoucna. Autoři výzkumu představili návrh nového kurikula, které by zahrnovalo 12 cílů pro každého žáka. Těmi by byly: duševní rovnováha, povinnosti, zplnomocnění, samostatnost, povzbuzující respekt a vzájemná výměna, podpora vzájemné závislosti, posilování lokálního, národního i globálního občanství, oslava kultury a společnosti, zkoumání, výchovné dovednosti, vzbuzování představivosti a řízení dialogu. Toto učivo by mohlo tvořit osm oborů, které by zahrnovaly například společenské vědy a tvořivost, jazyk a gramotnost nebo přírodní vědy a technologie. Tyto obory by mohly v kurikulu nahradit současné užší předmětové oblasti

Podle návrhu profesora Alexandera by národní kurikulum tvořilo pouze 70 procent výukového času a ostatních 30 procent by školy mohly naplnit podle svých vlastních lokálních kurikulí, které by jim zajišťovaly větší samostatnost a svobodu.

„Jeho návrhy pro základní vzdělávání mají hloubku, věrohodnost a především, odpovídají realitě učeben na základních školách," řekla pro BBC o návrzích profesora Alexandra generální tajemnice Národní unie učitelů (NUT) Christiane Blower.

Jak se učí na ostrovech…

Povinná školní docházka trvá v celém Spojeném království jedenáct let a je rozdělena do dvou částí. Tou první je primární vzdělávání od 5 do 11 let (v Severním Irsku od 4 do 11 let), druhou pak sekundární vzdělávání od 11 do 16 let.

V důsledku odlišného kulturně historického vývoje není systém ve všech zemích království jednotný. V Anglii a Walesu existuje dvoustupňový systém primárních a sekundárních škol a nebo třístupňový systém first, middle a upper schools (první, prostřední a vyšší školy). Primární školy jsou v Anglii a Walesu ještě rozděleny na nižší stupeň (infant school pro děti od 5 do 8 let) a vyšší stupeň (junior school pro děti od 8 do 11 let). Žáci však mají možnost absolvovat školní docházku v různých institucích (církevní školy, atd.), které tyto dva základní stupně přesně nedodržují. Ve Skotsku všechny děti navštěvují primární školy po dobu sedmi let. Většina dětí v Severním Irsku chodí do primární školy šest let.

V posledním zveřejněném mezinárodním srovnání si britští školáci vedli velmi dobře. Do mezinárodního výzkumu TIMSS, který porovnává matematické a přírodovědné vědomosti žáků čtvrtých a devátých tříd základních škol, byly jako samostatné státy zařazeny Anglie a Skotsko. V matematice i přírodních vědách dosáhli angličtí čtvrťáci shodně sedmých nejlepších výsledků (Skotům patřila 22. příčka v matematice a 23. příčka v přírodních vědách) z 59 sledovaných zemí. Ve srovnání s předchozím výzkumem z roku 1995 zaznamenali britští žáci v matematice největšího zlepšení ze všech sledovaných států.

…a jak u nás doma?

Bude velmi zajímavé sledovat, jak volání části akademické obce po změně v podobě vzdělávání na britských základních školách dopadne. Tuto situaci můžeme sledovat i ve srovnání s aktuální situací v České republice, kde je situace opačná. Někteří akademici a většina učitelů vystupují převážně proti změnám, které přináší reformní státní kurikula (viz výzva vysokoškolských pedagogů kritizující snižující se požadavky na žáky a nebo články z učitelských blogů Martina Rosochy nebo Petra Kukala). Tím, kdo do školského systému zavádí změny a novinky, je ministerstvo školství a jemu podřízené orgány. Vidíme tak opravdu téměř pravý opak oproti Velké Británii. Bohužel opačné než britské byly i výsledky českých žáků ve zmiňovaném mezinárodním srovnání.