Přesné číslo Národního statistického úřadu, které ve středu jedenáctého února několikrát denně svítilo z televizní obrazovky a den poté z titulních stran novin, zní 1,97 milionu nezaměstnaných Britů. Jedná se údaj za poslední čtvrtletí loňského roku, který zahrnuje i ty, kteří hledají zaměstnání, ale nežádají o podporu v nezaměstnanosti. Jedním z nich je i svěží šestačtyřicátník v bílé košili Mike Kirkham-Jones. Mike, který žije blízko Newportu v jižním Walesu, přišel v srpnu o práci provozního a projektového manažera v jedné malé softwarové společnosti. Od té doby se snaží najít nové místo, aby mohl dál splácet hypotéku na nový dům a živit ženu a tři dcery. "To víte, že moje obavy rostou. Od té chvíle, kdy jsem se stal pro firmu nadbytečným, je zřejmé, že tu práce není. A o místa, která jsou volná, se uchází hrozně moc lidí," vypráví Mike v jednom z medailonků představujících nezaměstnané Brity, které uveřejnila BBC. „Nikdy jsem ale necítil, že by mi měl stát pomáhat. Takovým způsobem opravdu nepřemýšlím," dodává.
Unii máme na dohled
Nezaměstnanost ve Velké Británii podle čerstvých dat vystoupala na 6,3 % všech obyvatel. „Bohužel se zdá nevyhnutelné, že počet nezaměstnaných v tomto roce překročí hranici tří milionů lidí," řekl BBC Tony Dolphin, hlavní ekonom Institute for Public Policy Research. Další zajímavé srovnání uvedl deník The Times. Za poslední tři měsíce propustily britské firmy 259 000 zaměstnanců, což je nejvyšší počet od doby, kdy statistici začali v roce 1995 tento ukazatel sledovat.
Studie britské odborové centrály Trades Union Congress (TUC) však ukazuje, že nezaměstnanost ve Velké Británii je stále nižší, než je průměrná nezaměstnanost všech států Evropské unie, která činí 7,7 procenta obyvatel. Počet Britů bez práce však roste dvakrát rychleji než je celounijní průměr.
Největší počet vyhazovů nastal ve finančním a obchodním sektoru, kde se firmy zbavily 72 000 pracovníků. Renomovaná banka Barclays ukončila od začátku roku zaměstnanecký poměr s více než dvěma tisíci lidí, maloobchody Land of Leather a Marks and Spencer s více než 1 200 lidmi.
Ministerský předseda Gordon Brown se ještě tentýž den po zveřejnění hrozivých čísel sešel s představiteli nejvýznamnějších britských firem jako Royal Mail, Whitbread, Centrica, National Express and Travelodge a diskutoval s nimi, jak tuto situaci řešit. Po setkání zdůraznil, že přes rostoucí nezaměstnanost zůstává v britské ekonomice na pět set tisíc volných míst. Představitelé těchto firem a místních samospráv se na schůzce shodli na tom, že budou prostřednictvím sítě Jobcentre propagovat volná místa, která nepotřebují speciální vzdělání a nabízet více pracovních míst lidem s výúčním listem.
Nezaměstnanost totiž tvrdě zasáhla i britskou mládež. U lidí mezi 18 až 24 lety dosahuje téměř dvanácti procent. "Nepracuju už tři roky. Chci si najít to správné místo, ale je to opravdu těžké najít si tu v okolí nějakou práci," říká v dalším z medailonků BBC čtyřiadvacetiletý Carl. "Mám asi 25 dobrých přátel a jenom čtyři z nich pracují, většina z nich se cítí stejně jako já," dodává. Přitom letošní absolventi jsou prvními ročníky, které musely platit školné 3000 liber ročně, které mají následně splácet ze svých platů.
Jen pro Brity
Kromě rostoucí nezaměstnanosti je v Británii v posledních měsících patrná i rostoucí nelibost Britů k zaměstnávání cizinců. Deník Telegraph například uvádí , že zatímco počet zaměstnaných dělníků, kteří se narodili v Británii, klesl za minulý rok na 278 000, počet zaměstnaných zahraničních dělníků narostl o 214 000.
Na stávku dělníků společnosti Total, kteří na začátku února několik dní stávkovali kvůli tomu, že společnost si na postavení části nové rafinérie ve městě Lindsey najmula převážně italské a portugalské dělníky, navázaly protesty na několika dalších místech. Pět set protestujících se shromáždilo u elektrárny nedaleko města Newark a požadovali rozdělení asi 850 míst obsazených převážně španělskými dělníky. Mezitím asi 50 stavebních dělníků v další elektrárně v městečku Isle of Grain ležícím na jihovýchodě Anglie odložilo nářadí na protest tomu, že tu práci dostávají především polští dělníci.
Vláda proto uvažuje o zpřísnění pracovních podmínek pro zaměstnávání cizinců. Potvrzují to i slova premiéra Browna při posledních parlamentních interpelacích: "Představili jsme bodový system, který způsobí, že nekvalifikovaní pracovníci se nedostanou do země, jestliže nebudou sami přispívat."
Brownovým slovům však opozice příliš nevěří a požaduje přísnější postup. Stínová ministryně práce a důchodového zabezpečení Theresa May k tomu deníku Telegraph řekla: "Dnešní čísla znovu odhalují jak byly výmysly předsedy vlády o britských pracovních místech pro britské dělníky pouhou cynickou politickou hrou."
Vydělej si na kurz
Nepříjemnou situaci, do které se dostala celá Británie, potvrzuje i moje zkušenost z městečka Bournemouth. Několik českých i zahraničních studentů, kterým škola nesehnala práci, mi potvrdilo, jak špatně se v těchto dnech práce v Británii hledá. Někteří z nich se o to bezúspěšně snaží už několik měsíců. "Zatím jsem za měsíc nic nenašla. Už mi začínají docházet peníze, takže jestli do čtrnácti dnů nenajdu práci, budu muset jet předčasně domů," vypráví nad lahví nejlevnějšího zdejšího piva San Miguel česká studentka Lenka.
Vyžít v ne zcela levné Británii pouze jako student bez možnosti výdělku si totiž spousta mladých cizinců nemůže dovolit. Takže jestli se dosud vstřícné (a štědré) Spojené království rozhodne přívřít cizincům se zájmem o práci dveře, zůstane pro většinu účastníků jazykových a pracovních pobytů, na kterém jsem právě já, pro studium angličtiny zase jen slovník a učebnice pro samouky.